Už je to tak, jsme na Kanárech. Konečně! Rok 2020 nebyl asi pro nikoho podle plánu a to já moc neplánuju. Ale … plánovali jsme zase někam vycestovat. Bylo to vlastně v plánu už od návratu z Bali.
Že chvíli pobydeme zase v Čechách a pak zase někam vycestujeme. Myslím, že to bylo v únoru 2020, kdy jsme si řekli – tak jo, kam tedy pojedeme?
Změna plánů
Původně jsme se chtěli vrátit do Vietnamu na ostrov Phu Quoc, kde se nám velice zalíbilo. Už ani nevím proč, ale nakonec jsme si koupili letenky na Kostariku. Na úplně druhou stranu zeměkoule, než jsme původně mysleli.
Jenže pak přišla Corona. My jsme stále doufali, že v květnu odletíme. No, neodletěli. Co se dalo dělat. Jen dostávat zpět peníze z letecké společnosti, to bylo taky zapeklitý, jelikož žádnej voucher jsme rozhodně nechtěli. Po několika měsících a dopisech později ale peníze vrátili.
Pojedeme na Bali
Uběhlo pár měsíců, vypadalo to, že se situace trošku zlepšuje a my jsme zase koukali, kam bychom mohli. Možná náhodou, to už nevím, jsme se vrátili k Bali a vlastně jsme zjistili, že když si připlatíme za víza, tak se tam dostaneme. Zajásali jsme, byla to vlastně ta nejlepší volba. Už to tam známe, nebudeme muset nic novýho řešit. Prostě ideální místo kam se zase na chvíli usadit, obzvlášť v téhle době.
Byl listopad když jsme se rozhodli. Řekli jsme si, že ještě na Vánoce budeme v ČR a po novém roce dáme věci do pohybu. No jo, jenže to jsme fakt netušili, že na nový rok nám Indonésii zase zavřou a my budeme mít smůlu. Jelikož pořád tamní vláda vydávala prohlášení, která trvala vždy jen dva týdny, měli jsme trochu naději že to opravdu zase za chvíli otevřou. Ale z dvou týdnů se staly čtyři, a tak dále. A my jsme se už tak naladili, že prostě někam jedeme, že jsme začali hledat jiné varianty.
Kam jinam?
Nebylo to jednoduchý, do některých zemí se člověk nedostane vůbec, někde zas musí absolvovat 14ti denní karantény, někde byly pouze vybrané hotely, kde člověk mohl být. Tím se nám zúžil výběr. Ještě skoro každý týden byly vydávány jiná nařízení, jak u nás tak ve světě. Vypadalo to, že se vydáme do Dominikánské republiky. Ale tak nějak to shořelo na letenkách. Prostě nebyly. A taky víza. Sice jsme si řekli, že se třeba i spokojíme jen se třemi měsíci a potom to nějak vymyslíme nebo prostě přeletíme jinam. A samozřejmě jsme chtěli do tepla 🙂
Naše pohodlnost nás asi taky ovládla ve výběru, protože jsme věděli, co to bude obnášet se zase někde usadit. Proto by bylo Bali první volbou. No a tak jsme náš výběr hodně zúžili a vyhráli to Kanáry. Nikdy jsme tady sice ani jeden nebyl, ale přece jenom je to Evropská unie, takže člověk vlastně nemusí nic řešit. A taky se třeba konečně naučím španělsky.