Už za tři týdny odlétáme. Zatím se zdálo, že ten čas moc neutíká, ale teď mi příjde, že letí rychlostí blesku. Stále je však času dost – na zařízení všech nezbytností, na balení kufrů a tak dále. V době, kdy jsme dostali do pasu víza, tak jsem si pomalu začala uvědomovat, že opravdu odlétáme na Bali. To, že vlastně plánujeme být pryč alespoň rok, to mi zatím moc nedochází.
Alespoň trochu vím, co si na delší cesty s sebou zabalit. A nebo také ne. To se pozná až na místě. A jak se znám, tak to bude spousta zbytečností, co nakonec vůbec nebudu potřebovat. Obzvlášť tomu bych se chtěla vyhnout. Článek o tom, co si budu balit s sebou mám v plánu napsat. A poté další o tom, co jsem si s sebou vzala a nakonec vůbec nepotřebovala. Třeba to někomu také pomůže, až si bude balit na delší cestu.
Zatím, co jsem ještě v Čechách, trávím čas zařizováním věcí před odjezdem a přípravami, příležitostně prací a užívám si českého počasí, které dává jasně najevo, ať si ještě chvíli užiju “zimy” a “deště”. Také samozřejmě naháním čas strávený s kamarády a rodinou.
